Jaké to je být profesionální MUA?

3/13/2017

Když jsem šla na kurz do Make-up Institute Prague, ani jsem netušila, jak zásadní věc dělám. Velký problém byl už od začátku v tom, že do MUIP šla i má hodně dobrá kamarádka, které to bohužel vadilo, že chci do MUIP jít také. Tehdy to brala asi jako zradu, netuším, jak to bere dnes, už to bude nějaká doba. Necelý rok jsem přihlášku oddalovala, odkládala jsem to, pořád jsem si říkala, že tam nepůjdu, když jsem tím zradila kamarádku. Pořád jsem o kurzech četla, hledala jsem absolventky, artisty, hostorii MUIP. A přistihla jsem se, že mě to prostě zajímá, že to prostě chci. Tehdy jsem se vykašlala na ostatní, na názor někoho, kdo se se mnou už ani nevídá a šla jsem do toho. Zpětně si říkám, že jsem blázen, když jsem se tím nechala ovlivnit. Celý život mě někdo cíleně napodobuje, mnohdy to i hraničilo se stalkingem, ale neřešila jsem to, bylo mi to jedno a žila jsem si svůj život. Proto jsem do toho skočila po hlavě a začala jsem se na to opravdu soustředit. Byly tu i spekulace o tom, že se tím nedá uživit, že je to k ničemu, vybavení je drahé, nic vás vlastně nenaučí, vizážistek jsou mraky a vy budete jen další nezaměstnaná. A přesně tady je ten moment, kdy musíte sama posoudit, jestli na to máte. Protože na světě jsou jen dva druhy lidí, kladiva a hřebíky. A vy si musíte říct, že je vám jedno, co se říká, že je vám jedno kolik vizážistek je, kolik lidí ma tenhle nebo jiný kurz. Vy musíte chtít prorazit, je jedno, jestli to nevýjde napoprvé, jestli nezaplatíte složenky z prvních zakázek, které dostanete, protože progress vyžaduje čas. Nikdo se nedostane na špičku hned, je to cesta, kterou prostě jdete. Je to vlastně stejné jako třeba blogování. Když jsem začínala blogovat, můj blog nikdo nečetl, ani jeden člověk. Jen tak jsem si vkládala fotky do článků, vlastně jsem články ani nepsala, začala jsem od nuly. A teď už to má smysl. Pokud se vrátím k tomu, zda ten kurz k něčemu vůbec je, napíšu o tom samostatný článek, protože se mě na to hodně ptáte a sem už to cpát nebudu. Další věc je to, že si musíte rozmyslet, jestli jste ochotné investovat do vybavení a kosmetiky. Já používám produkty, které mám ráda a také produkty, které mi doporučilo několik předních vizážistek. Značky jako BH Cosmetics, W7 Cosmetics, NYX a MU Revolution nejsou moc uznávané, ale já je v kitu mám. Mám oblíbené paletky a produkty, kterých se prostě nechci vzdát. Samozřejmě ale používám i věci, které holt musí být dražší, protože jsou lepší. U některých produktů ta cena bohužel určuje i kvalitu a výdrž, například lepidlo na řasy je bez debaty nejlepší Ardell Duo,  s jiným pracovat neumím. Pak také HD produkty, kteté potřebujete na focení. Značky, které jsou vhodné pro vizážisty dohledáte v různých skupinách pro vizážistky, například MUD, Armani, Inglot, Urban Decay a MAC. Rychle se zorientujete v tom, co ano a co ne. Samozřejmě je to na vás, také záleží na vaší klientele. Nemůže se stát, aby klientka měla lepší produkty než vy. Ale to už je zase spíš marketing, což vás v MUIP také naučí. Samozřejmě vám k tomu něco málo povím i já.


Pro dnešek už to bude vše, rozepíšu se zase příště, protože už tak je to celkem dlouhé. Pokud vás něco zajímá, odpovím v komentářích. Ale další info určitě dostanete v jiném článku na konkrétní téma. Mějte krásný den!

You Might Also Like

14 komentárov

  1. Mě to přijde divný, že té kamarádce vadilo, že jste byly na stejném kurzu.. prostě "kamarádka" :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Byla hodně naštvaná. Tehdy mě prostě odstřihla no.

      Delete
  2. Docela zajímavý článek, rozhodně se těším na další. :) Ale souhlasím s tím, že člověk se musí nejprve rozhodnout, že to chce a že chce prorazit. Dělat věci se vším zápalem a energií (ze začátku) zadarmo nedokáže každý.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Moje první nabídka byla honorovaná, konkrétně 1500,- za jednu klientku (vlasy a make-up). To byla má první nabídka k práci, ale neměla jsem hlídání. Pak byly i akce, kde jsem líčila a česala zadarmo (z fotky a tak dále).

      Delete
  3. Taky mě zarazila ta kamarádka :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Chtěla jsem to napsat, jak to vážně bylo. Ani teď mi to není jedno a pořád mě to deptá. :D

      Delete
  4. Já vím, že se malovat neumím, prostě mi to nejde, a tak se raději ani nijak nemaluju. Hlavně obdivuju všechny ženský a především muže!! kteří to dokáží, opravdu klobouk dolů před Vámi !:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já myslím, že lépe nalíčím druhé, sebe nalíčím taky hezky, ale nerada zkouším něco nového a jsem pořád stejně nalíčená. Ale čas od času se dokopu ke změně a stojí to za to.

      Delete
  5. Jak je to se tvým jménem, Eliško/Elizabet? Na vizitkách stojí Eliška, ale 12.9.2013 jsi napsala:

    "- Jmenuji se Elizabeth, ne nijak jinak. Pokud někdo zná moje ex jméno, nevím co bych si z toho měla dělat. Někdy (často) mi totiž chodí vzkazy nebo dřívě i komentáře na blog, kde se mi někdo jakože vysmívá, že zná moje původní (rodné) jméno. No a co?"

    ReplyDelete
    Replies
    1. No a už vůbec nejsem Elizabet, to snad ani neexistuje. Mimo to, koukám že mě opravdu sleduješ hodně dobře, ale tak či tak, nechce se mi odpovídat.

      Delete
  6. Takový kamarádky fakt nepotřebuju... Šmarja :D je fajn, že ses na ni nakonec vykašlala a šla do toho :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Přišla příležitost, nemohla jsem to odmítnout. Osud je osud.

      Delete
  7. Máš úplnou pravdu. Když člověk něco opravdu chce, měl by si za tím jít a nekoukat na ostatní. Na jejich názory a postoje. Měl by do toho dát všechno a ono se mu to 100% vrátí. Moc tě obdivuju za to, že i přes "ztrátu" kamarádky jsi si šla splnit svoje sny a šla dělat to co tě baví. Mám tě moc ráda a obdivuju tě.
    Moc se těším na další díl.
    S láskou
    ♥JORIES♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    ReplyDelete

Subscribe