Spokojenost a víra v sebe sama

11/01/2017

Vždycky jednou za čas mám potřebu vyjádřit se. Píšu ráda a já sama chci od svých článků víc. Dlouho to okecávat nebudu, takže teď už k tomu, co mi leží na srdci. Za ty roky blogování jsem si vyslechla mnohé, většinou to bylo odsuzování, narážky na mé životní postavení, na rodinu, na peníze, na vzhled. Nikdy jsem si to nebrala moc osobně, ale sama jsem se přistihla, že sama sebe vnímám jako někoho, kdo vlastně asi nic nedělá, nic neumí, kdo nikdy nic nedělal, nestará se, nezajímá se. S odstupem času ale vidím, jak moc toho zvládám, jak moc jsem se posunula, jak moc se snažím a co všechno už mám za sebou. V dnešní době není snadné mít spokojený život, šťastné dítě, mít nějaké zájmy, věnovat se svým koníčkům. Spousta lidí totiž žádné zájmy nemá, ničemu se nevěnují, nechtějí, nemají chuť, sílu něco dělat. Když se podívám kolem sebe a pak se podívám na sebe a na svůj život, řeknu si, že tohle je to, co jsem chtěla a tohle je něco, co jsem vybudovala. Jsem matka, mám syna, snažím se vše zvládat, poplatit, vyřídit, vyřešit, lítám jako hadr na holi, aby bylo všechno tak, jak já chci. Když se na sebe podívám, vím, že jsem žena, která dosáhne všeho, co chce. Jsem blogerka, jsem tvůrce obsahu, miluji focení, baví mě líčení, vlasový styling, spolupráce s fotografy, můj pes, zahrada, vaření, celkově mě baví gastronomie, ráda se učím novým věcem. A snad je toho ještě hodně přede mnou. Co jsem tím chtěla říct. Roky jsem se shazovala, nevěřila si, nechala jsem se srážet k zemi a poslouchala jako nesvéprávná osoba, nedokázala jsem se na sebe spolehnout a myslela jsem si, že na nic nemám, protože nic neumím. Pletla jsem se a až teď si užívám to všechno, co mám. Odpracováno mám hodně, zkusila jsem toho dost, makala jsem do úplného vyčerpání, ani lopata mi není cizí a nestydím se za to, že nemám obě ruce levé. Berte to třeba jako motivační článek, nikdy nevěřte okolí, nevěřte nikomu, kdo vás chce shodit, nenechte se ovlivnit rodinou, partnerem, prostě nikým. Taky nikomu přece neříkáte, jak má žít, co zvládne, nezvládne, na co má, na co nemá. Je to každého věc.


Fotka vznikla ve spolupráci s Oleksandrou Kosenko

You Might Also Like

18 komentárov

  1. Moc hezký článek! Souhlasím s tím, že člověk se nesmí nechat odrazovat názory ostatních, sám přece ví nejlépe, jak se věci v jeho životě mají a nemusíme nikomu nic vysvětlovat. Mám stejnou zkušenost a jsem ráda, že Vy i já jsme se dopracovaly ke stejnému výsledku a to k tomu - že si žijeme tak, jak chceme bez ohledu na to, zda se to někomu líbí nebo ne, jsme prostě své. Moc Vám fandím:) A samozřejmě Vám to moc sluší, jako vždy, jste kočka! Euni

    ReplyDelete
    Replies
    1. Vždycky to není jednoduché, hodně lidí chce dělat problémy, jsou nepřející. Ale s trpělivostí se to zvládnout dá. Snažím se. Jen tedy musím říct, že na malém městě je to snad ještě horší.

      Delete
  2. Eli, super post, více takových :) Mluvíš mi z duše, člověk poslouchá rady a doporučení druhých, aniž by si uvědomil, že už možná dokázal víc, než daná osoba. Je třeba si připomínat své úspěchy, člověka to posílí konat dál :) Jsi skvělá

    ReplyDelete
    Replies
    1. Přesně tak, sama sebe jsem zbytečně snižovala. Což byl asi účel těch falešných přátel a ostatních chytrolínů. Ale snad jsem už prozřela!

      Delete
    2. Já jsme si nedávno na základě toho vytvořila citát - Každý Ti přeje, dokud se Ti nezačne dařit. Někdy mi to opravdu tak přijde. Člověk prostě musí naslouchat svému srdci a intuici, vyslechnout si třeba radu, ale stejně dávat na své pocity :)

      Delete
  3. ja ti musim vyseknout velkou podporu. Pamatuji si te ze tvych zacatku na Omlazeni i blogovani. A uprimne rikam, ze jsem te povazovala za hloupou a rozmazlenou. Nicmene jak sel cas (a ja te vlastne nesledovala), po nejakem tom roce jsem nakoukla na tvuj blog a nazor zcela zmenila. Dostala jsi take v zivote nalozeno a jak ses s tim s velkorysosti a urcitou noblesou vyporadala (jak hloupe vrtani do tveho rozchodu, jista animozita s jinou blogerkou)...klobouk dolu. Dospela, chytra zenska. A od te doby te se zajmem sleduji a fandim. usla jsi celkove velky kus cesty, at uz jako osobnost, ci pracovne.
    Tak snad jen preji hodne stesti a inspirace. A co nejmene srazek s temi, kteri si leci ego znevazovanim prace jinych.
    Lucka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju za milý komentář. Jsem ráda, že mě znáš už z dřívějška. Nějaký rozchod a stalking od té nejmenované blogerky, to nic nebylo. Jsou věci, které jsem zažila už dřív a s nikým to neřeším. Na internetu o tom není ani slovo a já jsem ráda. Ale rozmazlená jsem určitě nebyla, neměl mě kdo rozmazlit. Spíš naopak.

      Onu blogerku jsem před pár dny viděla v Praze, šla proti mě a dělala že nevidí a rychle zarazila hlavu do telefonu. Ta je chytrá jen ve světě internetu, ale osobně je to posera.

      Ještě jednou díky za hezká slova.

      Delete
    2. A ty se fakt divíš, že se ti vyhýbá, po tom všem, co jsi jí provedla? Jak jsi na ni veřejně nakydala špínu a celému světu prozradila intimní věci? Je to hnus, cos jí udělala,a je úplně jedno, jestli rozmazlená nebo ne. Měla by ses stydět.

      Delete
    3. To není pravda. Ona si nejdřív brala do úst moji rodinu, všude troubila, že mě ex mlátil a jaké jsme měli finance. Tvrdila, že má s mým ex poměr, ten z ní má do teď trauma a já také. Mimo to - ještě než mě poznala, tak plánovala s určitým člověkem, že ze mě vytáhne úplně všechno a smála se tomu. Tahle osoba (její tehdejší kamarádka) mi to totiž s lítostí vše řekla a upozornila mě na ni, že to není dobrý člověk, ať dám od ní ruce pryč. Ke konci už jsem se s ní snažila přátelit jen proto, aby všude nezačala troubit, jak to mám doma, že jsem týraná a tak dále, není mi to příjemné. Ale samozřejmě to ihned pustila do světa, když jsem se s ní přestala stýkat.

      Měla by sis dávat pozor na to, co tvrdíš, když nic nevíš.

      A proč se mi vyhýbala? Protože ví, že bych jí jednu střelila a to si piš.

      Delete
    4. Lituji, že jsem ji nechala bez újmy jen tak projít.

      Delete
    5. Dobre tiez bolo, ako pozerala do strany jednym okom, ze ci si sa za nou nahodou este nerozbehla :)))

      Delete
    6. Střelit jsi jí mohla tak či tak, tak si nech ty silácké kecy na koledu, nikdo ti to nevěří, beztak se bojíš bo jsi v podmínce a přišla bys o děcko.

      Delete
    7. Můžu vědět za co mám tu podmínku? :D

      Toto je moc už! :D

      Delete
    8. Prý sebrali by ti děcko. Brečím! :D

      Delete
  4. Máš ve všem pravdu,je důležité jít si za svým cílem,stát si za svými názory,za svojí prací,atd. Také teď procházím nelehkým obdobím,kdy má spousta lidí tendenci mi řadit,nebo se v tom šťourat, ale nedám se,je to můj život, mě rozhodnutí a stojím si za ním,ale taky mi ,tak jako tobě, trvalo, než jsem na to přišla. Popřeji nám oběma hodně sil,a ať si i dál žijeme naše životy podle svého,a jsme spokojené.Ella

    ReplyDelete
    Replies
    1. Určitě si dej ale také pozor na to, abys svým přístupem zbytečně neublížila někomu, kdo ti chce vážně jen s dobrým úmyslem poradit. Osobně mě to hodně mrzí, když chci člověku dát radu a dostane se mi jen arogantního jednání. Né každý to myslí zle.

      Delete
    2. Samozřejmě,jen jsem už časem poznala, kdo to myslí upřímně, a kdo má jen touhu si rypnout,případně se chce jen dozvědět víc. Upřímné rady a pomoci od skutečných přátel si naopak nesmírně vážím.

      Delete
    3. To vyzvídání je taky průšvih a to oni dobře skrývají. Mě pak právě připadalo u všech, že jen vyzvídají jak to mám, aby to mohli pak probírat.

      Delete

Subscribe