Znáte to, když něco neplánujete, tak je to ve finále to nejlepší, co se mohlo stát nebo co vás mohlo potkat. U mě to bylo náhodné focení, kam jsem šla původně na focení se Samíkem. Ten ale neměl náladu, ani energii, přišlo na něj spaní a pláč, takže z focení nám vzniklo sice pár fotek, ale v ateliéru jsme měli pořád skoro hodinu času, tak jsem si sedla před plátno a bylo to. Krásné fotky, které jsem vůbec nečekala a hlavně jsem si na to ani nevěřila. Po porodu se my ženy musíme dát dokupy, hlavně psychicky, ale samozřejmě i fyzicky a k tomu mi můj minimální spánek moc nepřidá. No, nakonec se to povedlo a tohle vzniklo. Mám z těch fotek ohromnou radost, když si uvědomím jak mě děsilo druhé těhotenství, moje váha, která jen rostla ještě před těhotenstvím,  obrovské dávky léků, které  jsem musela vstřebat a náročné období, kterým jsem se musela nějak probojovat. Sice jsem po porodu přišla o spoustu vlasů, i když se vám to tak nemusí zdát, zešedivěla jsem a jsem celá vytahaná, utahaná a použitá, ale! Ale dívejte se, ono to nebude tak zlé. Mám radost, povedly se a cítím se krásná.