Všem vám přeji pěkný den! Končně se dostáváme k dnešnímu článku, už jsem se bála, že to stihnu až další měsíc, ale zvládla jsem vám to sepsat už na dnešek. Viděli jste už novou limitku od značky L'Oréal Paris? Nyní přichází s nečím extra, úžasná limitka Karl Lagerfeld. Jakmile jsem ji viděla, hned jsem ji musela mít. Obsahuje rozjasňující paletku, paletku očních stínů, řasenku, několik odstínů rtěnek a tekuté oční linky. Já jsem si řekla, že si k dnění malé recenzi vyberu alespoň tři produkty a tak se i stalo. Proč jsem si vybrala zrovna tyhle? Pokud jde o oční stíny, nějak mi nesedly odstíny, spíš jsem prostě věděla, že bych jich většinu nespotřebovala a sama sebe pořád přesvědčuju, že mám paletek dost a snažím se nepořizovat pořád další, ale moc se mi to nedaří. Dále jsem si nevybrala tekuté oční linky, protože linky používám už pár let jen gelové, ke kterým používám i konkrétní štětec, na který jsem zvyklá a moc se mi nedaří pracovat s něčím jiným. Ale tekuté linky mě lákají, jen se bojím, abych to nevzdala a neměla je doma nakonec jen položené v šuplíku, což by byla škoda. Gelové linky jsou boží, ale většinou mi časem stejně vyschnou, protože mám období, kdy linky vůbec nepoužívám no. Moje chyba, no tím spíš mě lákají ty tekuté linky, které podle mě tak vysychat nemůžou. Nemám zkušenost, takže nemůžu objektivně posoudit. Pokud jde o líčení, někdy se seknu na konkrétním produktu a nedokážu se přenaučit na něco jiného, jako to mám právě s linkami.
Všem vám přeji pěkný den! Jak si užíváte podzim? Zpětně si říkám, jestli jsem se na to teď v poslední době neptala v každém postu, ale jsem líná se zpětně kouknout, takže mě omluvte, že se ptám znova, pokud už jsem se ptala. Každopádně nějak ten článek začít musí. V dnešním randomu mám již klasicky od všeho něco. Začneme něčím ze světa knih, vydavatelství Albatros nám přináší Snídani u Tiffanyho. Příběh Holly, nespoutaná koketa Holly žijící v poválečném New Yorku ve svém bytečku, kde pořádá párty, užívá si život, ale náhle zmizí. Na podzim myslím perfektní čtivo, no ne? Víte, že NYC je moje město. Podzimní New York musí být krásný. Tahle knížka mě tam zanese.
V dnešním článku chci upozornit na pár věcí, které jsem spozorovala během průběhu hojení. Nos se hojí vlastně rok, i déle, mění se, otéká. To, že máte nos po sundání sádry masírovat, to se ví. Já měla sádru na nose dva týdny, dva týdny od operace. Po dvou týdnech se sádra sundala a nos měl dokonalý rovný tvar. Já měla úkol tedy masírovat, vyvíjet silné tlaky na nos a na špičku nosu. Nos je dobré tvarovat tak, jak by se vám ve výsledku líbil, hlavně aby byl rovný a jakoby ho zúžovat. Neřekla bych, že bude postup až tak podstatný. Asi dva dny jsem moc nemasírovala špičku nosu, nebo alespoň mám ten dojem, no a ráno jsem měla nos splasklý, překvapivě splasklý, ale špička hodně otekla. Nějakou dobu jsem tedy masírovala špičku nosu silněji a už to bylo zase v pořádku. Je strašně důležité na to dbát, zdá se, že masáž nic není, ale je to ve výsledku to nejdůležitější. Což jsem si vůbec neuvědomovala a ani jsem nikde nečetla takové zkušenosti nebo nějaké upozornění. Jeden den se mi na hřbetu nosu vytvořil otokem a zbytněním jizev hrbolek. Asi tři dny nechtěl zmizet, takže jsem zase masáže zaměřila hlavně na toto konkrétní místo. No a byl pryč. Slušně jsem panikařila, říkala jsem si, že přece masáže neovlivní vzhled nosu po operaci, ale mýlila jsem se. Nyní mám za sebou asi čtyři měsíce od operace a nos mám krásně rovný. Na druhé kontrole jsme porovnávali nos před operací s aktuálním stavem, špička nosu se dokonale zvedla a změnila celý vzhled obličeje, kompletně obličej z profilu. Už teď jsem spokojená. Byl to jeden z mých nejlepších kroků v životě, jsem šťastnější člověk. Také jsem se snažila odpovídat na všechny vaše dotazy. Pokud jde o bolest, opravdu jsem bolest necítila jedinou vteřinu, klidně bych šla znovu. Po propuštění domů máte rýmu, musíte spát na zádech, pokud možno neležet na boku, stále budete mít otoky a budete vypadat jako mimozemšťan. Nesmrkejte, já do nosu ani nic nestříkala, žádné spreje. Pokud jde o mytí vlasů, zvládla jsem to sama, ale odkládala jsem to co nejvíc to šlo. Dá se to s drdolě zvládnout. Vím, že mnohé z vás mají již rhinoplastiku čerstvě za sebou, všechny vaše dotazy jsem se snažila zodpovědět a poradit, pořád si vzpomínám jak moc nervózní jsem byla před operací i po operaci já sama. Pokud vás to teprve čeká, tak jsem stále na příjmu na mém Instagramu nebo mi napište email, odpovídám pokud mižno hned. Ale hlavně, pokud máte nějaké pochybnosti nebo si nevíte rady, nebojte se zavolat na kliniku holkám na recepci, pokud jste tedy byly na mojí klinice, tedy Perfect Clinic. Já volala jak zběsilá, když jsem prostě chtěla radu a měla jsem nějaké dotazy. Ještě pokud jde o sádru, já jsem si ji ke konci sama lehce přelepila, ale nemělo by se to dělat, já ale byla na zákroku během léta, bylo šílené horko a pak už mi to na pleti moc nedrželo, takže jsem si s tím pohrála, to se přiznám. Myslím, že už jsem vypsala úplně všechno. Kdyby cokoliv, pište!
Všem přeji pěkný den! Minulý týden jsem byla na krásném eventu, otevření nové Notino prodejny v Praze, v obchodní pasáži Florentinum. Celé to bylo skvělé, potkala jsem kolegyně blogerky, skvělé lidičky z Notino rodinky a užila jsem si pěkný večer. U vchodu jsem byla přivítána úsměvem a skvělým šampaňským Mumm, které jsem kupodivu ochutnala poprvé (vím, jsem ostuda). Moc se mi líbilo podání chlebíčků, které se jmenovaly například kulajda nebo kuře na paprice, boží nápad vytvořit něco takového a hlavně tu chuť prostě takhle vychytat. Taky se to neobešlo již tradičně bez zajímavých a roztomilých sladkostí, tentokrát to byly perníčky ve tvaru kosmetiky, štětců a rtů.
Přemýšlela jsem, že bych začala zase občas přidávat i na blog fotky, které postuji na Instagramu. Takový výcuc za poslední měsíce. S focením to nepřeháním, ale i tak se několik pěkných fotek vždycky sejde. Přicházející podzim mi dodal kupodivu hodně energie, je to zvláštní, ale léto jsem si jaksi neužila, nějak to uteklo, ani jednou jsem nešla k vodě, tento rok byl zvláštní. Ale podzim, aktuální počasí, sluníčko, vítr, kabátky, punčochy, kafíčko s sebou, procházky. Konečně je to tu! Vlastně už v Brně, když jsem začínala blogovat, jsem si užívala focení na podzim, ať už outfity nebo celkově fotky z mých dnů. Tehdy Instagram ještě neexistoval, takže takové články měly úspěch. Byla to doba, kdy si nikdo nefotil kafíčka a jídlo. Dneska už to nikoho nerozhodí ani nenadchne, ale já naštěstí pořád fotím hlavně pro radost. Doufám, že i většině z vás dodá podzim energii! Protože já si to užívám každý den.
