Mája nám docela vyrostla, nedávno jsem byla jen týden pryč a když jsem se vrátila, byla o tolik větší, že se mi tomu nechtělo věřit. Kožíšek má dvojnásobný, je prostě obří a veliká. Vývoj pomeranianů mě vždycky fascinoval, jejich vývoj trvá dlouho, prochází si velkými změnami, hlavně jejich srst a tím pádem celkově jejich vzhled. Nejhorší bylo asi opičí období, mnozí co se vyznáte, určitě víte o čem mluvím. Tyhle medvídci prostě v jisté  fázi vypadají spíš jako opičky. Kožíšek mají rozcuchaný, oškubaný a hezký mají vlastně jenom obličej. Mája se taky hodně vybarvuje a srst nejen houstne, ale je prostě opravdu hodně objemná. V poslední době mi dochází, jak moc pro mě znamená. Byly jisté chvíle, které změnily hodně. A těmi chvílemi si procházela se mnou. Taky je pro mě hrozně důležité to, jak sedla mému tátovi. Jak se k němu krásně chovala a věděla, že musí být opatrná, jelikož je nemocný. Mája je štěně a je hodně divoká, nedělá jí problém někoho kousnout v nečekanou chvíli nebo někoho nechtěně podrápat. Ale u něj moc dobře věděla, že musí být něžná a dávat si pozor. Je to chytrá holka a moc pro mě znamená. Pokud jde o zvířata, věřím na převtělování a věřím, že v nich je víc. Se všemi svými zvířaty mám velmi úzký vztah, se všemi komunikuju jako se sobě rovnými a vnímám je jako lidi. Vnímám je vlastně jako něco víc, než jsou lidé. Lidé totiž nejsou nic, co by se dalo obdivovat. Co si budeme říkat, někdy mi nad lidmi zůstává rozum stát a to co se v poslední době děje je hrůza, stačí si pustit zprávy. Milujme svoje zvířata a chovejme se ke všem zvířatům jak nejlíp umíme. Jsou tady pro nás. A my jsme pro ně vším.