MOJE AUGMENTACE - co všechno se pokazilo a proč musím jít na reoperaci

By Elizabeth Lore - 5/04/2020

Vždycky jsem měla menší a pevná prsa, nikdy jsem s jejich vzhledem do jisté doby neměla problém. Ovšem po porodu už byly nehezké a určitě mnohé z vás vědí o čem je řeč, když máte nalitá prsa mlékem a pak vám zůstane jen povislá kůže. V roce 2012 jsem se rozhodla pro augmentaci, kdy mi byla navržena i modelace jednoho prsu, které bylo větší. Asymetrie v té době nebyla nijak viditelná, já sama jsem ji moc nevnímala, neměla jsem s tím problém a tak jsem modelaci odmítla a to dost rázně. Modelace bohužel přinese několik jizev na viditelných místech, tedy od prsního dvorce svisle dolů k podprsní rýze, ale spíše by mě iritovalo mít takové jizvy jen na jednom prsu. V té době jsem modelaci zamítla a podstoupila jsem svoji 1. augmentaci.





Tehdy jsem se setkala s něčím, co možná každý nebude vnímat jako já, ale dost to hnulo mým sebevědomím, které tou dobou už tak nebylo v žádných výšinách. V nejmenované klinice mi operatér na konzultaci jednoduše řekl, že jsem tlustá a tak nikdy nebudu mít prsa taková, jaká si představuji. Tehdy jsem vážila asi 70 kilogramů (a to si myslím trošku přidávám). Při mé výšce a stavbě těla tato váha není špatná, svoje tělo znám a dnes už vím, že jsem měla okamžitě odejít a už jen kvůli takovému přístupu zvolit jinou kliniku nebo minimálně operatéra. Místo toho jsem ale přestala jíst, začala jsem denně cvičit a do termínu operace jsem zhubla skoro 10 kilogramů. Když jsem přišla na kliniku, hrdě jsem doktorovi zahlásila, že už nejsem tlustá. Pamatuju si jeho nechápavý výraz, možná mu v tu chvíli došlo, co tehdy řekl. Tím ale moje problémy s první augmentací nekončí.

Velikost jsem si představovala podtstatně menší, chtěla jsem trojky a mám pětky. Místo 300 mililitrů jsem se probudila s 550ti mililitry. Proč to operatér udělal? Protože jsem měla moc volné kůže, která se musela vyplnit a proto musel jednat tímto způsobem, jelikož modelaci jsem mu zatrhla. Kdyby mi ale řekl, že hrozí taková možnost řešení, že budu mít pětky místo trojek, asi bych se příkláněla spíše k modelaci nebo bych operaci odložila. Tím by se i vyřešilo to, že jsem nechtěla modelaci na jednom prsu (neptejte se mě proč, ale prostě by mi to vadilo). Také mi nebylo vysvětleno, proč nezvolil jeden implantát větší, když jsem měla asymetrii, tedy jeden prs větší. 



Pokud jde o tehdejší pobyt na klinice, probudila jsem se z narkózy zcela nahá na pokoji, nikdo se ani neobtěžoval mě přikrýt alespoň plachtou, do pokoje jsem měla otevřené dveře a nahá jsem zůstala do příchodu mojí sestry, která už se o mě postarala. Když mě viděla, brečela. Protože jsem zvracela, tekly mi slzy bolestí a v tu chvíli jsem nenáviděla celý svět. Zvracení bylo v jednu chvíli nezastavitelné. Na nevolnost z narkózy mě nikdo neupozornil, nevěděla jsem proč zvracím, byla to tehdy moje první operace (když neberu v potaz akutní císařský řez při porodu). Nejsem člověk, co si stěžuje a dělá rozruch, takže jsem spoléhala na svoji sestru a těšila jsem se domů. Několik měsíců jsem měla krásná pevná prsa. Ale po jisté době prsa klesla hrozně nízko a vleže jsem měla implantáty v podpaždí, jakoby na boku na žebrech, což mám dodnes. Netvrdím, že prsa mají trčet směrem nahoru i když si žena lehne, ale po pročtení různých zkušeností jiných pacientek jsem se dočetla, že pan doktor rád dává prsa hodně od sebe. A přiznám se, že tehdejší známá mě před tím varovala ještě před operací. Pan doktor mi tehdy dal skvělý termín, na operaci jsem čekala pár měsíců. Původně jsem chtěla jiného operátera, ale ten by měl termín až za rok, proto jsem tehdy neváhala. Chtěla jsem mít zákrok co nejdřív za sebou.

Dalším problémem byla podprsní rýha, která byla snížena o 2 centimetry. Prý kvůli velikosti implantátů, prsa si prý sednou, klesnou a jizva pak bude přesně v podprsní rýze, což se stalo. Prsa klesla až moc. Každopádně mě vyděsilo, když jsem viděla veliké jizvy někde na žebrech. Dost mi to zkrátilo tělo, tedy břicho. Prostě prsa jsem měla přirozeně celý život mnohem výš a teď je mám prostě na břiše. Řez byl totiž veden opravdu úplně někde jinde, než byla reálně má podprsní rýha. Asi po dvou letech od augmentace jsem věděla, že budu muset na reoperaci i modelaci, prsa nevypadala dobře. Asymetrie se u takto velkých prsů po letech projevila mnohem víc, levé prso mám níž o 3 nebo 4 centimetry, což je prostě viditelné. Je to prostě hrůza, nejsem se sebou spokojená, snažila jsem se to ignorovat, říkala jsem si, že to moc řeším, ale pravdou je, že v leže mám prsa u krku nebo v podpaždí, rozteklá prostě všemi směry, klesají dál, zvětšily se i dvorce, všechno je špatně. Muž si ničeho nevšimne, prsa mám jako celek hezká. Ale já tyto nedostatky silně vnímám, například i u oblékání, nic nesedí jak má, všude mě to táhne nebo nic nedopnu. 

A posledním problémem je jistá deformace poprsí, když zatnu svaly. Implantát mám vložený pod svalem a když zatnu svaly nebo například něco zvedám, tak mi prsa vyskočí nahoru, ale pouze implantát a moje vlastní prso visí dolů. Vznikne díky tomu nechutný patvar, kdy mám implantát nahoře na dekoltu a moje prso visí přes něj dolů. Dusila jsem to v sobě hodně dlouho, až poslední rok jsem to začala řešit a přiznala jsem sama sobě, že něco není v pořádku. Bohužel zatím nemám sílu takové fotky zveřejnit. V prádle ten silikon drží dobře, ale nedá se ani zvednout, protože je umístěný dole a prostě dole zůstane.



Jak jsem to řešila? Nejdřív jsem zavolala na tuto nejmenovanou kliniku a prosila jsem o konzultaci a zajímala jsem se o možnosti řešení. Bylo mi jasné, že od toho dají ruce pryč, ale proč to nezkusit. Říkala jsem si, že třeba někdo uzná vinu a já budu alespoň ráda, že mi třeba někdo pomůže. Jelikož mám psychický blok z tehdejší konzultace, když jsem si vyslechla, že jsem tlustá, požádala jsem o konzultaci s paní doktorkou, nikoliv s doktorem. Můj operatér už na klinice nepracuje a tak jsem musela na konzultaci k jinému doktorovi, který mi ve zkratce řekl, že takový stav prsou je normální, že to někdo má i horší a že moje prsa narostla asi o dvě velikosti a proto mám prsa v takovém stavu.  Což je pravda, prsa mám větší o dvě nebo tři velikosti. Měla jsem připravenou celou složku fotografií za uplynulá léta, ale věděla jsem, že je zbytečné něco ukazovat, dokazovat a řešit. A pokud jde o tehdejšího operatéra, ten odešel z kliniky, klinika za něj prý nezodpovídá, na klinice měl údajně jen své místo jako všichni ostatní a nyní už užívá důchodu. Taková klinika je k ničemu, když ani nezodpovídá za člověka, který tam operuje. Na velikost svých prsou jsem si zvykla a beru je za svá, pokud to mám takto říct. Ale stejně jsem už byla v takovém rozpoložení, že jsem s doktorem řešila i vyjmutí implantátů, což mi na této nejmenované klinice pan doktor nabízel. Nabízel mi i reoperaci, modelaci a tak dále, ale předem mě upozornil, že se mi jizvy nemusí hezky zahojit a že někdo to má i horší. Následně mi ukázal několik fotografií ostatních pacientek a řeknu vám, že to byl masakr. Akorát mě vyděsil, zklamal a opět jsem se stáhla do sebe a vůbec jsem to nechtěla řešit. Po novém roce jsem se rozhodla, že prostě podstoupím modelaci a také nechám vyjmout a vyměnit implantáty, ale rozhodně na jiné klinice, kde se nebudou na něco vymlouvat a dávat mi za příklad někoho, kdo to má ještě horší než já. Tady se můžete podívat na to, jak vypadají jizvy. Nejsou vůbec v podprsní rýze, ale spíš někde pod ní. Jizvy jsou z boku viditelné, tedy z vnějšího boku u podpaždí. Myslela jsem si, zme takové jizvy jsou vlastně normální, ale nejsou.

Viděla jsem výsledky modelace z Perfect Clinic a nejsou takřka viditelné. Zpětně jsem opravdu ráda, že jsem tehdy s modelací nesouhlasila, protože mít takové jizvy až k bradavkám nebo dokonce kolem bradavek, to bych asi neskousla. Chtěla bych u reoperace vyřešit právě i tyto jizvy, zbavit se jich. Uvidíme, co mi na klinice poradí, co je a není v silách MUDr. Kufy.



Závěrem chci říct, že si za všechno můžu sama, protože jsem si špatně vybrala kliniku i operatéra, nedala jsem na rady jiných a nebrala jsem v potaz varování od ostatních. Nebyla jsem dost rozumná na to, abych po zkušenosti na první konzultaci prostě odešla a poslala je jednoduše k šípku. Vůbec se to nemuselo stát a mohla jsem si ušetřit další operace, které mě teď čekají. Byla jsem mladá, blbá nezkušená holka, co si neuvědomovala o jak vážný zákrok se jedná. V prádle jsou sice prsa pěkná, ale jinak spokojená bohužel nejsem. Čeká mě vyšetření v Perfect Clinic. V posledních letech mám bolesti v obou prsech a také mám problémy s pohybem implantátů při zatnutí svalů, takže jsem zvědavá, co se dozvím a co se s tím dá dělat. 







  • Share:

You Might Also Like

5 komentárov